Louku přihlásil/a: Lenka Bártlová ze Srnína u Českého Krumlova

„V celé ploše louky se nenachází žádné křoví, strom ani boží muka. Je to louka „od nevidím do nevidím“. Je zvlněná jako moře. V různých místech má rozdílnou nadmořskou výšku, převýšení není obrovské, ale když po ní jdete, přecházíte jako po vlně na moři a zdánlivě vidíte konec (či začátek) někde v oblacích.“

Louku přihlásil/a: Štěpán Netík z Netěchovic u Týna nad Vltavou

„Přijde mi krásné, že jsou místa, která nejsou až zas tak velká, až zas tak krásná, až zas tak výnosná, prakticky nejsou ničí, skládají se z docela malých parcel různých vlastníků a přesto jsou významně zapsaná do lidských srdcí samotným poznáváním.“

Louku přihlásil/a: Vlastimil Kouba z Třísova

„Terén je velmi členitý, louka se hospodářsky těžko obdělává a je daleko. Ale mám ji rád, protože část léto louky patřila mým rodičům a pracovaly tu všechny generace mých předků. V roce 2002 po povodních a při pozemkových úpravách jsme zde našli schwarzenberský hraniční kámen. Mám ji rád také proto, že se sem každý rok těšily naše děti, které při sušení měly čas brodit se v řece, stavět hráze, vykoupat se a užít si prázdnin. Je tu prostě hezky.“ (úryvek z textu přihlášky Vlastimila Kouby)